Jdi na obsah Jdi na menu
 


19. slavosraz 16. - 19.3.2017

Čtvrtek 16. března 2017

 

Půlrok utekl jako voda a my jsme zpět ve Slavonicích, tentokrát s jednou podstatnou změnou. Arkádu jsme vyměnili za Hotel U Růže. A teď už můžeme konstatovat, že to byla změna vítaná a velice zdařilá :)

 

 

První místo v příjezdech patřilo naší krásné půjčené Dacii ve složení Ústí – řidič Fišarka, Kuklík – navigátor Drátek a Praha – spolujezdec Méďa. Na Kuklík jsem si dojela a Méďu jsme si vyzvedly u Regiojetu na autobusáku v Jihlavě. Na náměstí už nás vyhlížela Víťa – naše Slávka. Samozřejmě, že proběhlo velké objímání a focení, abyste věděli, kde že jsme to byli ubytovaní.

 

A samozřejmě nejsme žádní vesničani. Před vstupem do hotelu si pěkně naleštíme obuv ;) Jako vesničani jsme se projevili až i chvíli později :D

 

 

Než dorazili ostatní, proběhla „kontrola“ hotelu. Viděly jsme všechny pokojíčky a nemohly si vybrat. Nakonec vyhrál pokoj s názvem Rulandské modré :D Všechny jsou pojmenovány po odrůdách vín. Když jsme se šly s Méďou ubytovat, zjistily jsme, že nám nesvítí světla. Kdo je hotelovým hostem častěji než my vesničani, určitě už tuší, že jsme nevěděly, že si po příchodu do pokoje musíte strčit kartu - klíč do čtečky a pak najednou funguje všechno :D Tak jsme se od paní uklízečky nechaly proškolit a už jsme mohly zvesela svítit ;)

 

 

A šlo se na oběd. Kam jinam než do Mázhauzu na smažák. „Prasili“ jsme celé tři dny!!!

 

 

Sotva se nám na stole objevil smažák s hranolky a pivko, dorazil šedý VW z východu. Dorazila Mašlička s Martinkou. Bohužel bez Štěpánky s rodinou, protože ti si v sobotu užívali vítání občánka „starosty“ Domči. Zato si Mašlička přivezla jiné překvapení :) A představte si, že jsme to nikdo nepoznal a musela tak dlouho naznačovat, až nás to trklo. Zuzanka bude mít sourozence :)

 

 

Najednou vstala Víťa od stolu a prohlásila: „To není můj mobil! Hele, já mám dva!“ :D Byla něco vyřizovat na Íčku a omylem sbalila stejný mobil, který tam ležel na stole. Při cestě zpět na Íčko potkala Dytu a Zdendu, kteří ještě ten den dorazili a na čtvrtek jsme byli kompletní.

 

 

Po obědě jsme se vydali zpět do hotelu, protože už tam na nás čekala paní Tůmová, která nám přijela ukázat výrobu vinutých perel. Prozradila nám na sebe, že už hodně dlouho točí v Maříži na kruhu keramiku, takže pokud jste si někdo někdy maloval hrneček, talíř nebo nějakou misku, je s největší pravděpodobností právě od paní Marušky :) A ty její perly!!! Nádhera. Postavila si svou provizorní dílničku venku na dvorku a my jsme se kolem ní shlukly a zahrnovaly ji otázkami. Jediná odvážná Mašlička se nebála a posadila se za kahan a uvinula si pár perel :) Krásná práce, moc pěkně se na to kouká. Jen ta plynová bomba za zády, plamen a hluk z kahanu nás ostatní trochu znejišťoval.

 

 

Po perlách jsme šly chvíli rozmrznout za Dytou a Zdendou zpátky do hotelu a pomalu se připravovaly na pilates. Tentokrát jsem se vydala jen já s Méďou. Jak jsem se na pilates těšila, tak jsem si moc dlouho nezacvičila. Cestou do Slavonic jsem si při vystupování z auta špatně šlápla a píchlo mě do zad. Jakmile jsem se při prvním cviku položila na záda, zjistila jsem, že už se asi nepostavím :( Naštěstí se mi to podařilo a mohla jsem pro vás alespoň nafotit cvičení pilates na židlích a se židlemi :) Zajímavá pomůcka a cviky vypadaly hodně namáhavě.

 

 

A aby toho nebylo málo, nakonec zařadila Víťa cviky na procvičování mozkových hemisfér. Taky pěkná makačka :D Schválně na chvíli stopněte čtení a zkuste si to taky ;)

 

Zvedněte obě ruce před oči dlaněmi k sobě. Na levé ruce vztyčte malíček, ostatní prsty sevřete do dlaně. Pravým ukazováčkem namiřte na levý malíček a i na pravé ruce ostatní prsty sevřete do dlaně. A teď zkuste střídat malíček za ukazováček a měnit pozici rukou. Pravý ukazováček ukazuje na levý malíček a levý ukazováček ukazuje na pravý malíček a tak pořád dokola... Schválně, jestli vám vyjde to, co mě a Méďe a čemu jsme se musely smát ještě dlouho poté :D

 

 

Když jsme se vrátily ze Spolkového domu, Dyta už měla upleteného velkého velikonočního zajíce s kloboukem a Zdenda už ho lakoval. Věrka drátovala jedno vajíčko za druhým a Mašlička s Martinkou už se oháněly jehlami a připravovaly se na kurz Quietbooku neboli tiché manipulační knížky pro děti, který měl být v pátek a v sobotu. Dyta nám ještě ukázala, jaké panenky šila a Víťa se vrhla do pletení doslova po hlavě a jela jak motorová myš. Kolem jedenácté jsme se sbalili a šli jsme na kutě.

 

 

Pátek 17. března 2017

 

Ráno jsme se probudili do krásného slunečného dne :) Já jsem si proběhla celý hotel a nafotila všemožné výhledy. Zase se mi namanuly úplně jiné pohledy.

 

 

Po snídani jsme se zase všichni vrhli do práce a čekali na příjezd dalších osádek :) Po deváté dorazilo Slovensko – Mia s Petrem. Protože chtěli stihnout překvapení v deset hodin, vyjížděli už kolem čtvrté hodiny.

 

 

A když už mluvím o překvapení, na desátou hodinu jsme se vydali do školky, kde pro nás bylo připravené úžasné „Bubnování v kruhu“ - www.bubnovanivkruhu.cz :) Protože nás tentokrát bylo míň než při posledním bubnování, vmísila nás Víťa mezi svoje školkové děti a paní učitelky a mohlo se začít :) Opět dorazil Lukáš Vídenský, který, jak jsem později zjistila, pochází z Ústí jako já :) Jen Timur nám chyběl. Prý už každý pracuje samostatně.

 

 

No co vám budu povídat. Myslím, že fotky jsou vypovídající. Užili jsme si to všichni na maximum. Dokonce jsem natočila i jedno video, tak si nás můžete poslechnout a prohlédnout :D
https://youtu.be/-bvBtDsoADo
A víte, co se stalo? Bubnování má blahodárný vliv na bolavá záda!!! Když jsme se po hodince postavila, zjistila jsem, že jsem naprosto v pohodě :) A další zjištění se opět týkalo hemisfér ;) Bubnování je totiž dokonale propojuje a nekecám, dělali jsme stejné cvičení jako na pilates, jen se místo ukazováčku zvedal palec :D Takže si hned můžete vyzkoušet další variantu cvičení.

 

Protože pro nás bylo připravených přes 30 bubnů, pomohli jsme je po dohrání sbalit a vydali se na prohlídku školkové zahrady. Kdo ještě nezkoušel, zatelefonoval si podzemním telefonem, svezl se autem, proletěl se letadlem :D

 

 

Cestou zpátky do Růže jsme se zastavili v Dobročinném bazárku Nadi Cigaleové http://www.slavonice.cz/mesto/soucasnost/charitativni-bazarek-kapicka/45,779. I my jsme do bazárku věnovali oblečení, které už nevyužijeme a naopak nakoupili něco jiného :) Pokud máte doma oblečení, které už se vám nehodí, můžete ho příště přivézt s sebou. Dovézt můžete i hračky a knížky. Výtěžek prodeje putuje pro děti, které se léčí na dětské hematologii v Českých Budějovicích a v Praze – Motole.

 

 

Tak a kdo hádá, že jsme po bubnování a bazárku zamířili na oběd, ten se nespletl. A opět na smažák a opět do Mázhauzu. A kdo se za námi přišel podívat? No přeci Heďa :) Po oběd jsme se přesunuli do našeho azylu a zase se pilně pracovalo. Méďa obšívala nádherné vílí kabošony, Mia pletla anděly, Věrka drátovala, Víťa pokračovala v pletení krabic, já jsme háčkovala minimedvědy a Mašlička s Martinkou a Dytou šily a šily a šily.

 

 

Před čtvrtou hodinou dorazily další posily – Sedlmaja a EvaF :) Vybalily si své saky paky a hned se pustily do práce. K čemu taky otálet, že? Čas je drahý a strašně rychle utíká. Majka pletla z papíru a Evča se pustila do šití, i když vlastně nevím jak, protože si dovezla stroj bez šlapky :)

 

 

Na čtvrtou dorazila Petra Muselová, naše další slavonická lektorka. Naše švadlenky už na ni netrpělivě čekaly, aby se mohly poradit, co a jak a naopak aby se i ony pochlubily, na co přišly a co vymyslely :) Takže oboustranně prospěšná spolupráce.

 

 

A zatímco stroje vrčely, Méďa se pustila do zalévání kytek a Víťa dostala chuť na jitrničku :D

 

 

Čekali jsme ještě na poslední dvojici, a to na drátenici Moniku s manželem :) Dorazili z Prahy před sedmou hodinou. A aby se nám páni nepletli, manžel se jmenuje taky Zdeněk. Takže na zdraví a jde se do práce :) Peter se pustil do drátování malých zvonečků a Monika vybalila pštrosí vejce, do kterého plánovala udělat „Poslední večeři“. No my už teď víme, že je borec a vy se podívejte taky. Smekám a obdivuju.

 

 

Než jsme šli spát, ťukli jsme si ještě na zdraví a zahráli si ještě pohádku na dobrou noc. Jak taky jinak s paní učitelkou z mateřské školy ;) „Tahal dědek řepu“ jsme si upravili na „Tahala Méďa formu“ :D No nebudu Vás napínat, nakonec ji holky přeci ven dostaly a Víťa se mohla pod přísným dohledem Mii učit uzavírku. Už si přesně nepamatuju, v kolik jsme šli spát, ale bylo to až k ránu. Za tenhle večer vám všem moc děkuju, protože jsem se nasmála zase na půlrok dopředu :)

 

 

Sobota 18. března 2017

 

Třetí den. Soboty tradičně patří rannímu točení na kruhu. Mia s Petrem si šli vytočit své mističky k Terezce Khunové a po hodince je střídala Monika.

 

 

Mezitím se v Růži pilně pracovalo. Každý chtěl v klidu stihnout co nejvíc se dalo :) A stihlo se toho opravdu hodně. Papírové koše a košíky přibývaly na stolech, objevovaly se nové a nové stránky do tichých knížek, Věrka ukládala do krabičky jedno hotové vajíčko za druhým, no byl to cvrkot. Takže jsme vysílení opět prchali do Mázhauzu na smažák :D Ale to už byl na dlouhou dobu opravdu poslední. A po obědě? No ty otrlejší si zašly ještě do místní cukrárny na laté se zákuskem. No se dvěma zákusky :D Ale byly moooooooc dobré :) Když prasit, tak dvakrát do roka a pořádně ;)

 

 

Mezitím se v hotelu objevilo auto z Jevišovic na kukandu :) Byly to čtyři šikulky od Sedlmaji a EvyF. Dělají keramiku, drátují... no a jde jim to samozřejmě pěkně od ruky. A kdo se na nás ještě přišel odpoledne podívat? No přeci Jarmil se svými vnučkami a s Mařenkou :) Jarmil nám ukázala fotoknihu ze zlaté svatby. Moc jim to slušelo a nikdo mi nevymluví, že Jarmil odečítáním roků opravdu nemládne. Zase jsme se pěkně od srdce zasmály :) A nebyla by to Jarmil, kdyby nepřinesla zase nějakou novinku. Tentokrát to byly háčkované barety, které dělala vnučkám.

 

 

Konečně už jsme byli všichni, tak jsme se mohli naaranžovat na společné foto :)

 

 

A po focení šup zpátky do práce. Mia učila Méďu anděla, Sedlmaja Víťu novou vazbu, no ale nejen to, Víťa se ještě zdokonalovala pod vedením Drátka a Moniky v drátování vajíček a učila se „líhnout“ motýly :) 

 

 

Mašlička vymyslela nový způsob svázání quietbooku do šanonu a názorně nám předvedla, jak se s knížkou hraje :)

 

 

Já, abych nezůstala pozadu a taky se něco nového naučila, vzala jsem od Médi lekce obšívání kabošonů. No taky pěkná tiplačka a zvlášť večer!!! Ale dala jsem ho :) Naštěstí jsem v batohu našla svoji čelovku, kterou nosím na NW procházky s hůlkami. No a kdo nám ještě chyběl? No přeci Adam :) Že nám ten kluk ale vyrostl! No bodejť by ne, když letos maturuje. Takže Adama, ať ti to dobře dopadne :)

 

 

Neděle 20. března 2017

 

Čtvrtý den je vždycky ten nejsmutnější, i když letos začali první odjíždět až později, tak jsme si i neděli náležitě užili :) Keramici – Mia, Peter a Monika si ještě zašli k Terezce dozdobit svá dílka o slušivá ouška.

 

 

Všichni finišovali, aby si domů odváželi co nejméně nedodělaných věcí. A podařilo se. Méďa jela domů s andělem a několika obšitými kabošony. Monika s odrátovaným pštrosím vejcem. Dyta se zajícem a velkou částí ušité knížky. Víťa se třemi krabicemi, motýli, vajíčky... no vlastně ani nevím, co tentokrát všechno stihla!!! I já jsem dorazila tři háčkované medvídky. Mašlička má skoro hotovou svoji tichou knížku, stejně jako Martina. Petr vezl na Slovensko drátované zvonečky, Mia své nádherné anděly. Sedlmaja pletené košíky, Eva taky velkou část tiché knížky.

 

 

Moc díky Zdeňkovi, který neúnavně lakoval všechny koše, které mu přišly pod ruku.

 

A málem bych zapomněla, že jsme se domluvili na místě 50. srazu, který by měl být v říjnu 2032, pokud se nestane nic zásadního :D Takže, vážení, můžete se těšit na Madeiru, kde už tou dobou bude bydlet naše drátenice Monika a my poplujeme na návštěvu, protože letiště v Madeiře patří k jednomu z nejnebezpečnějších na světě, tak nebudeme nic riskovat :) Samozřejmě jsme Monice před odjezdem přispěli na důchod, aby mohla odejít dřív a vše stihla připravit ;)

 

 

Milá Víťo, která pro nás srazy neúnavně pořádáš už od března 2009 a vždycky si pro nás připravíš nějaké příjemné překvapení, moc ti za všechno děkujeme :) Moc dobře víme, že to není lehký úkol a moc si vážíme času, který do našich slavosrazů investuješ ♥ ♥ ♥

 

A moc díky všem, že jste opět dorazili a mohli jsme si vzájemně dobít baterky na další půlrok, protože na jubilejní 20. sraz se sejdeme 26. - 29. října 2017.

 

Fotogalerie z 19. srazu: http://slavosrazy.rajce.idnes.cz/19._slavosraz_16._-_19.3.2017/

Za spolufocení opět velké díky Peterovi ;)

 

Vaše Fišarka