26. slavosraz 3. - 6. 3. 2022
Čtvrtek 3. března 2022
Konečně jsme se dočkali!!!!!!!!!!!
Opět jsme se mohli sjet ve Slavonicích na našem dobíjecím srazu. Řeknu vám, že to teda pro mě byla neskutečná doba. 25. sraz jsme si v březnu 2020 překlopili alespoň do online večerních setkávání přes messenger v přestávkách mezi šitím roušek a od té doby samé zoufalství. Ani ve snu by mě nenapadlo, že sraz odložíme v listopadu 2020, že budeme muset odložit i dva srazy v roce 2021 a naživo se znovu uvidíme až po 2 a půl letech!!! Tohle už nechci znovu zažít. Půl roční interval bez vás je pro mě maximum, co jsem schopná zvládnout.
Proto jsem ve čtvrtek ráno nabrala Mašličku a nemohla se dočkat, až vás všechny znovu obejmu. V půli cesty jsme se stavily pro kufřík Věrky – Drátka, která měla ještě ve čtvrtek večer jednu dílnu ve Žďáru nad Sázavou a nemohla jet hned s námi.
V 11 dopoledne jsme přistály na náměstí ve Slavonicích a nevěřily tomu, že jsme konečně zpět. Víťa za námi dojela do pár minut a objímání nebralo konce.
A protože jsme nemohly porušit tradici „prasení“, vydaly jsme se do Mashauzu na oběd :D Samozřejmě jsme s Mašličkou nevynechaly smažáček ;)
Když jsme z oběda docházely zpět do Růže, už na nás před hotelem čekala Helenka s Jardou z Třemošnice a byli jsme pro dnešní den komplet.
Protože jsem za tu dobu, co jsme do Salvo nejeli, nashromáždila nějaké oblečení pro charitativní bazárek Kapička (https://bazarekapicka.webnode.cz/), odpoledne jsme s Víťou a Mašličkou vše probraly a užily si ještě spoustu legrace :D
Večer se ještě Mašlička pustila do výroby macramé andělek a Víťa s Helenkou do šití skládacích tašek. Já jsem ještě večer zvládla slepit střih na batoh z online kurzu https://sijemekabelky.cz/usij-si-svuj-prvni-batoh/ , který jsme objevili těsně před odjezdem.
Pátek 4. března 2022
V pátek jsem kupodivu první vstávala já, protože jsem si nevypnula služební telefon a v 7 ráno jsem měla pracovní budíček. Tak jsem šla alespoň dolů zatopit a projít se po liduprázdných Slavonicích. A objevila jsem, že se náš bývalý azyl Hotel Arkáda přejmenoval na Hotel Pivoňku. I tam jsme zažili spoustu společných chvil a legrace.
Dopoledne jsme stihli posnídat, Víťa s Helenkou pokračovaly v šití, Mašlička v andělkování a v 10 dopoledne dorazily posily ze Znojma - Andrejka a dva Jurové :) Opět dovezli vlastní vínečko a mladší Jiřík pro nás s Andrejkou připravili výborný moučník. A samozřejmě nechyběly Věrčiny výborné koláčky a slaný závin.
Kolem jedenácté hodiny jsme se s Víťou vydaly na nádraží naproti Drátkovi, ale krásně jsme se minuly :D S Víťou jsme to vzaly zadem kolem benzínky a Věrka nám proběhla kolem hřbitova. Sešly jsme se akorát před hotelem :)
Hned jak se všichni usadili ke svým stolečkům, začal každý pracovat a relaxovat.
Na oběd jsme si tentokrát zašli do Alfy, do hotelu, kde se uskutečnil vůbec první sraz. Řízečky neměly chybu ;)
Po druhé hodině se na nás přišla podívat Jarmil. Vypadá čím dál líp a já jsem zjistila, že jsme letos stejně staré :D Jarmil totiž od určitého věku odečítá, tak jsme se takhle pěkně sešly :D Ale protože jsme diskrétní a věk dam se neprozrazuje, můžete si zkusit tipnout, kolik že nám vlastně letos bude ;)
Jarmil na sobě měla nádhernou halenku a prozradila nám, že si je spolu s Mařenkou šijí z předtištěných panelů. Pro někoho to byla novinka, tak jsme zase o chlup chytřejší.
A protože byla opět legrace a museli jsme probrat, co všechno se za ty dva roky událo, nedával se úplně pozor na práci a třeba Mašlička vyrobila andělku, které začínaly nohy pod krkem :D
V pět odpoledne dorazili naši Slováci - Peter s Miou a hodinku po nich Pražáci Monika se Zdendou :) A pro letošní sraz jsme byli komplet.
Andrejka se pustila pod Helenčiným vedením do šití tašky ze čtverců a Věrka si připravovala polotovary na kurz "Chytré ruce" tuším ve Žďáru na zámku. Výsledkem byl košíček z "králičího pletiva".
Andrejka s Víťou a Helenkou pokračovaly v šití čtvercových tašek a schválně, kdo z Vás nezúčastněných ví, co je u šití porodní díra? Kdo tipujete, že je to díra v podšívce, kterou se celý výrobek obrátí na líc, tak tipujete správně.
Péťa se přidal k Věrce a hned se pustil do výroby košíku, tak mohla Věrka hned otestovat, jestli bude její postup fungovat na budoucí kurzisty.
Já jsem se s Miou pustila do třídění pokladu. Monika dovezla zubařské vrtáčky. Protože máme skoro všichni ruční vrtačky a zkoušíme s nimi kde co, každému se hodily. Monika dovezla ještě spoustu dalších pokladů speciálně pro výrobce kytiček z PET lahví. Kdo jste tentokrát nemohl dojet, nezoufejte, bylo toho opravdu hodně a přebytky jsou schované u Víti spolu s korálky a perlami od Andrejky.
Navečer probíhaly lekce úprav a posílání fotek :D A taky lekce v rozpoznávání snubního a nesnubního prstýnku :D Zase jsme se smáli, až jsme se za břicha popadali.
Zdravé jádro – já, Mašlička, Mia a Peter jsme opět vydrželi až skoro do jedné hodiny a bavili jsme se páráním svetrů, ponožek, šál…. Mašlička nutně potřebovala materiál na vlasy a těla andělek. A páraný je nejlepší ;) To dá rozum. Recyklace a upcyklace v praxi.
Sobota 5. března 2022
V sobotu ráno se spontánně rozjel kurz drátování. Víťa se pustila do drátování skleněného kamínku a Helenka se učila malé anděly.
Monika opět překvapila novou technikou. Tentokrát to byly náušnice z barvené pryskyřice. Nejlepší byly zoubky :D Zubní laborantka se prostě nezapře :) A samozřejmě nechyběly náušničky z PET lahví, které jsou naprosto famózní. Kvůli sněženkám bych si snad nechala propíchnout i uši :)
Dopoledne jsme se ještě vydali do nádherného krámku na náměstí plného keramiky, ručního pletení, různých ručně vyráběných dekorací, drátěných věcí, no zase jsme načerpali spoustu inspirace na další tvoření. Našli jsme tam i dřevěného anděla s nádherným citátem: „Když PRŠÍ, hledej DUHU, když je TMA, hledej HVĚZDY.“
Mezitím Peťa odešel na keramiku k Terezce, kde jsme ho překvapili a zkontrolovali. Tentokrát vyráběl ptačí krmítko. Zároveň jsme odvedli Andrejku na masáž k Martě Kósové do Spolkového domu. A když už jsme tam byli, mohli jsme se konečně znovu dobít!!! Ale příště tomu musíme dát víc času ;)
Cestou zpátky do Růže jsme navštívili ještě místní obchůdky a Mašlička objevila andělská křídla. Jen je ve Slavo prodávají jako mop na podlahu :D Každý, kdo si je vyzkoušel by je mohl hrdě nosit.
Mezitím se Helenka s Miou pustily do pletení věnečku z papíru. Helenka si dovezla materiál a šlo jí to jak po drátkách.
Kolem půl čtvrté dorazila Jarmil opět v originální mikině, spolu s ní Mařenka taky v originálním oblečku a Heďa v hand made šatech :) Tři grácie :)
Hedi tobě moc díky za to, že jsi si se mnou šla provětrat hlavu. A cestou jsme ulovily novou kešku :)
Zatímco jsme se s Heďou toulaly venku, v Růži se pro nás pilně nacvičovalo překvapení. Určitě všichni víte, že Víťa vede slavonickou tančírnu. A právě jednu z posledních choreografií si vyzkoušel každý, kdo v hotelu zůstal :) Jiříkovi patří velké díky za zapůjčení techniky a ozvučení
a vám všem tanečnicím díky za skvělé vystoupení :) Smekám před Vámi, jak jste to zvládly za tak krátkou chvilku secvičit :) Samozřejmě jsem si celé číslo natočila a vy se na skvělý výkon můžete podívat také:
https://slavosrazy.rajce.idnes.cz/26._slavosraz_3._-_6._brezna_2022/1566221952
A po kulturní vložce se zase šilo a andělkovalo. Víťa s Mašličkou se pustily do šití žinylkových kabelek, které visí na recepci k prodeji a už jsme se na ně několikrát chystaly. Heďa a já jsme zajišťovaly technický postup a dozor a i když si Mašlička občas zapárala a zacuchala nitku ve stroji, tentokrát jsme tašky společnými silami pokořily.
Andrejka šila další čtvercovou tašku, tentokrát fialovou pro Jiříka, protože se mu taky zalíbila
a potřeboval ji mít :) A stihla ještě vyzkoušet dvoubarevnou andělku. A z nočních páraných ponožek si i Mia stihla vytvořit dvě mini andělky :)
Opět se pracovalo dlouho do noci a vůbec se nám nechtělo jít spát, protože nám bylo jasné,
že to zase vše pomalu končí a my se budeme od rána znovu rozjíždět do všech koutů republiky.
Svůj žal jsme spláchli výborným vodním kefírem od Peti, dopili vínko od Jirky ze Znojma a opět míchali dětský Aperol.
Ten šel večer vyprovodit Víťu domů, aby nešla sama a ještě zvládl nafotit nádherné fotky nočních Slavonic.
Neděle 6. března 2022
A je to tu. Poslední den našeho setkání.
Peťa hned ráno odběhl k Terezce dodělat ptačí krmítko, ale naštěstí stihl dojít zpět než odjeli domů znojemští. Zvládli jsme udělat společnou fotku, kterou jsme ale chtěli dělat v sobotu s Heďou, Jarmil a Mařenkou.
A začalo loučení a uklízení. Jako první odjela Andrejka a Jirkové a chvíli po nich Helenka s Jardou a Monika se Zdendou.
My ostatní jsme se pustili do uklízení a ještě jsme zvládli společný oběd, do třetice opět v Alfě. Přidala se k nám masérka Marta, tak jsme si ještě pěkně popovídali.
Nakonec přišlo to nechtěné loučení a odjezd domů. My z východu jsme se ještě stavili k Vítě s věcmi a viděli její krásnou červenou „lucernu“, díky které jsme se několikrát nasmáli :D
Díky Vám všem, kdo jste dorazil. Bylo mi s Vámi nádherně a už teď se nemůžu dočkat podzimního 27. setkání. Do kalendáře si zapište datum 16. - 20. listopadu 2022. Tentokrát opět od středy,
ať se užijeme co nejvíc :)
A fotky ze srazu najdete tradičně zde:
https://slavosrazy.rajce.idnes.cz/26._slavosraz_3._-_6._brezna_2022/
Mám Vás ráda, moje slavonická rodinko :)
♡ ♡ ♡ Vaše Fišarka ♡ ♡ ♡
