Slavonické srazy

Středa 6. listopadu

Hurá, je tu listopad a my jsme zase U Růže :) Už na 24. srazu a blížíme se do čtvrtstovky. Znovu jsme si pobyt natáhli od středy do neděle, takže na sebe máme spoustu času. Parta z východu – já Fišarka, Mašlička a Drátek jsme se chvíli zdrželi v Jihlavě, kde měla Věrka domluvenou předávku svých výrobků na výstavu. A protože jsme parkovali u Lidlu, tak jsme zrovna napekly výborné mražené šlehačkové minivětrníčky a slané preclíčky. A v autě jsme se ještě stihly posilnit Lidl kávou a Věrčiným domácím pečením. Výborné koláčky nám zase napekla :)

Do Slavo jsme dorazily po druhé hodině a v hotelu už na nás nedočkavě čekala vyplavaná Víťa (byla totiž dopoledne s dětmi ze školky v bazénu ;) ). To bylo radosti, když jsme se po víc jak půl roce opět shledaly. Honem jsme se šly ubytovat a zjistily jsme, že na nás všude čekají nové postele :) A víte co? Mašlička s sebou dovezla lahev Muškátu moravského a víte, jak se jmenoval náš pokoj? Kdo tipuje, že Muškát moravský, tipuje správně :) Pro ty, kdo s námi U růže ještě nebyl, jednotlivé pokoje jsou pojmenované po odrůdách vín :)
A po ubytování? Hned jsme vyrazily do Mázhauzu na oběd.

Hned jak jsme se po obědě vybalily, Mašlička nám ukázala došitý quiet book pro holčičky. Klobouk dolů. Nafotila jsem ho a můžete si ho prohlédnout v albu.

Já jsem se pustila do úpravy střihu na barefoot boty a šití zkušebního páru ze starých riflí. A když už jsem do riflí střihla, začala jsme si ještě vyrábět riflový lapač snů a riflová peříčka. Riflovina je materiál nečekaných možností.

Večer nám Věrka neprozřetelně ukázala jednu hru na mobil. Jmenuje se WORDS. Máte k dispozici 7 písmen a vyplňujete křížovku. S Víťou jsme zjistily, že jsme pěkné závislačky :D Nasmály jsme se a hrály jsme až do noci. Schválně si zkuste, kolik slov vytvoříte z našeho prvního levelu: P O R Z T I A.

Mašlička mezitím šila maňásky z potištěného filcu a Věrka měla klid na drátování. A Víťa zapózovala v "novém" přehlídkovém klobouku a vydala se na cestu domů.

Čtvrtek 7. listopadu

První byla dole v „pracovně“ opět Věrka. Než jsme se s Mašličkou vykulily z postele, měla udrátovaného anděla. Víťa byla od půl páté ve školce. Když přišla, Drátek se upravil na masáž a odcházela jako pravá dáma. Po ní se šla nechat namasírovat Mašlička a nakonec i Víťa. Na oběd jsme se sešly pro změnu v Alfě, kde se konal náš úplně první sraz.

A po obědě dorazil inventář ze Slovenska - Mia s Petrem :)

Na druhou hodinu jsme měli domluvenou schůzku v zahrádkářské kolonii. Má tam totiž svůj ateliér jeden místní policista, který ve svém volném čase vyrábí betonové sochy. A protože Mašlička nás do betonového tvoření zasvětila, samozřejmě nás tohle překvapení nadchlo :) Hned u vstupu nás vítal Charlie Chaplin, potkali jsme i sochy z Velikonočních ostrovů, různé bůžky, bohyni Afrodité a Věrka u sochy Věstonické Venuše prohlásila, že ona ji vídá každý den (v zrcadle) :D Tak jsme jí udělaly portrét.

Samozřejmě nás zajímal princip výroby. Tyhle sochy vznikají tak, že vycpete oblečení (tepláky, mikina) senem nebo slámou a potom na vytvořenou „formu“ nanášíte beton a tvarujete. Takže sochy jsou v důsledku duté, aby se s nimi dalo alespoň trochu lépe manipulovat. Na nás počkaly sochy ještě neodkryté, protože na zimu se musí přikrýt a zazimovat, aby nepopraskaly.

Nemohli jsme se nevyfotit v "miniStonehange“.

Odpoledne dorazili ještě Andrejka s Jirkou sr. a Jirkou jr. Ze Znojma. A protože je Jirka vinař vlastnící vinohrad, dovezli každému láhev mladého vína :) 

Po krátkém odpočinku se Andrejka pustila do pletení papírových hvězdiček a stromečků s Miou. Peťa se s Věrkou pustil do drátování ryb, Mašlička pokračovala v šití tentokrát sluneční soustavy a zeleniny a ovoce.

S Miou jsme si v šest hodin odběhly na pilates do Spolkového domu.

Víťa byla Peťou napojena na Zapper a podstoupila ozdravnou kůru. A protože nemohla nic dělat, zase jsme sebraly Věrce mobil a pokračovaly v dalších levelech v naší oblíbené hře. A protože nás pořád z displeje v mezičasových reklamách nabádali OSLAVUJTE!, tak jsme oslavovali mladým znojemským vínem :D A vydrželi jsme pracovat a bavit se skoro až do půlnoci.

Pátek 8. listopadu

Andrejka s Jirkou a Jirkou se hned ráno vydali na výlet na Landštejn a na místní bunkry a Víťa do práce.

Peťa odešel k Terezce na keramiku. V plánu byla výroba čísla popisného na dům, ale zvítězil hrnek do práce :) A z minula si donesl vypálené podšálky.

Věrka se zabrala do rybího drátování a padala z ní jedna ryba za druhou.

Duet Víťa a Drátek nám při výrobě ryb a anděla zpívaly ruské častušky. Tuhle znáte?

Skal a stepí divočinou, hladový a roztrhán,

s puškou v ruce, s ohněm v srdci, šla nanynka do zelí.

Skal a stepí divočinou, hladový a roztrhán,

s puškou v ruce, s ohněm v srdci, natrhala lupení.

Skal a stepí divočinou, hladový a roztrhán,

s puškou v ruce, s ohněm v srdci, přišel za ní Pepíček.

Skal a stepí divočinou, hladový a roztrhán,

s puškou v ruce, s ohněm v srdci, rozdupal jí košíček.

Na oběd jsme si zašli do Apetita. Mladého číšníka jsme s Mašličkou zaskočily, když jsme chtěly řezané pivo. Protože neměli černé točené, poradily jsme mu, ať nám načepuje půl světlého a zbytek dolije z lahve. Než pochopil, co chceme, chvilku mu to trvalo, ale výsledek chutnal skvěle.

Mia s Peťou měli od 12 a od jedné masáže u paní Kósové a po obědě se zase všichni pustili do díla.

A přišla návštěva - sympatický rakouský myslivec z Kitzbuhelu. Je to Vítin letitý kamarád, který s námi strávil asi hodinu a sledoval nás při práci. Andrejku si dokonce natočil, jak motá ruličky.

Odpoledne ubíhalo a nám už chyběly poslední dvě účastnice, a to Hanka a Ivetka. Dorazily, když už byla venku pořádná tma. Jakmile se vybalily z auta a ubytovaly se, hned jsme vyzvídaly informace ke kurzu cínování a výrobě kytiček z foamiranu. Ivetka si na chvíli přisedla k Mie, u které si zopakovala výrobu ruliček a pár si jich připravila na sobotu na výrobu anděla. Mašlička se nedočkavě pustila do cínování a skončila, až když si kolem jedenácté spálila prst.

Víťa se opět nechala napojit na Zapper a protože nemohla nic dělat, dočkala se i večeře na vidličku :) Mia si dovezla remosku a upekla výborné slovenské zemiačiky a Peťa samozřejmě nenechal naši paní vedoucí čekat a pěkně ji nakrmil :D A Vítin drátovaný anděl? Ten čekal na noční skřítky a dočkal se :) Věrka s Peťou se smilovali a vyrobili křídla a ruce, aby Víťa anděla nemusela dělat další tři srazy :D

Spát jsme šli pozdě po půlnoci.

Sobota 9. listopadu

Jako první byla jako už tradičně „dole na pracovišti“ Věrka. Potřebovala dodělat Vítinu andělovi hlavu a celého ho zkompletovat. No byl úžasný!!!

Pro nás ostatní byl „časný“ budíček kolem osmé hodiny, abychom si na dnešní kurzy přichystali místnost. A že jsme po sobě měli co uklízet.

V plánu bylo cínování s Hankou a výroba kytiček z Foamiranu s Ivetkou. Zatímco Hanka nastoupila s pájkami, Ivetka odběhla na karty k Vítině mamince. Na karty si po kurzu odběhla i Hanka.

Šest statečných se pustilo do výroby šperku ze skla nebo minerálu a plechové krabičky. Stručný postup výroby je asi takový: kamínek nebo sklo se obrousí a omyje v jarové vodě. Na obroušenou hranu se nalepí měděná páska, na kterou se štětečkem nanese kyselina solná a pájkou ocínuje. Připraví se drátek na zpevnění, který se potře pájecí vodou (již zmíněnou kyselinou solnou) a taky se na něj nanese cín. Na oba okraje pásky se kolem dokola napájí připravený drátek a vyplní se cínem. Poté se případně přidá očko na zavěšení a další přízdoby. Konečný výrobek se potře patinou, po chvilce působení se omyje a obrousí a zakonzervuje antioxidačním činidlem. A vlastně je to v kostce úplně jednoduché, jen to chce určitě pár hodin tréninku.

U krabiček se postupovalo podobně. Před nanášením cínu se opět potře pájecí vodou a potom se nanese cín. Jako přízdoby se můžou použít komponenty, které běžně používáme (vlastně pouze některé, některé přicínovat nejdou). Peťa s Věrkou si přízdoby vyráběli sami z měděného drátku. Věrka zkoušela i anděla z rozbitého talíře.

Po cínování jsme si zaběhli na rychlooběd do Alfy a v jednu hodinu začínal další kurz, tentokrát kytičky s Ivetkou. Přidala se k nám ještě Adamova mamka Marcela a naše paní masrérka Marta :) Z hmoty podobné moosgumi (jen trochu slabší) se vystříhají okvětní lístky, které se pomocí vlhčených ubrousků a suchých pastelů vystínují. Potom se hotové plátky nahřejí na žehličce a natvarují. Na žilkování zelených lístků jsme měli speciální „kopyto“, na které se přitlačil lístek a vytlačí se žilkování. Hotové lístky se nalepí kolem pestíků a vytvaruje se v našem případě růže. Hodně zdlouhavá technika na přípravu, ale výsledek byl úžasný.

Holky díky za nové techniky, které jsme si s vámi mohli vyzkoušet :)

Po kurzech jsem s Víťou potřebovala odjet a tímto se ještě jednou omlouváme všem, komu jsme ujely. Na jaře se dozvíte, jaké překvapení si pro Vás Víťa připravuje.

A protože jsem od čtyř hodin chyběla, díky Mašličce za zprostředkované info, co se dělo. Bohužel jsme se minuly s Jarmil a Majkou. Doufám, že na jaře se potkáme ;)

Na Víťu čekalo andělské překvapení od skřítků. To bylo radosti :) Skřítci si zasloužili pořádné objetí.

Mašlička s Petrem a Drátkem cínovali do pozdního večera, Mašlička vlastně až do nedělní půlnoci a Mia pletla vánoční skřítky a Peťa rozšiřoval kamenné akvárium.

A spát jsme šli zase až druhý den. A já s Mašličkou jsme si nejspíš střihly osobáček, protože si nepamatuju, že bychom usínaly až ve čtyři ráno :D

Neděle 11. listopadu

Probudili jsme se do mrazivého rána. Neděle už tradičně patří úklidu a loučení. Zase nám ten společný čas tak strašně rychle utekl, že se mi snad nechce ani věřit, že jsme spolu někteří strávili dokonce pět dní. A jako už po několikáté jsme si na společné foto vzpomněli na poslední chvíli, ale klaplo to a ptáček vyletěl :)

Jako první odjížděly hned po focení naše sobotní lektorky Hanka „Cínka“ a Ivetka „Květinka“, jak si je Víťa slavonicky pojmenovala ;) Takže honem nabalit věci do auta, auto oškrabat a hurá na východ. Cestou se ještě stavily v Mutišově u Adamovy tety pro mléčné výrobky a nakoupily prý plné taštičky :)

Další loučící skupinka byla ze Znojma – Andrejka a Jirkové. Jirka mladší nám slíbil, že nás na dalším srazu naučí domácí listové těsto, které se s tím kupovaným nedá ani srovnat. Jirka se učí na cukráře a je vidět, jak ho to baví :) Jiříku už se těšíme na jaro :)

A Jirkovi staršímu ještě jednou díky za výborná vína, která jsme celý pobyt ochutnávali :)

Zbylo už jen Slovensko a východ Čech. Takže zbývalo z jednoho auta přeházet volební lístky na pletení do druhého auta, aby měla Mia dostatek materiály na nádherné anděly. A protože se nám podařilo z čelních skel seškrabat dostatek „sněhu“, vyrobili jsme s Peťou minisněhuláčka, ale při bližším ohledání jsme všichni naznali, že je to spíš anděl :) Foto samozřejmě nemůže chybět.

Ještě jedno foto u pokoje s vínkem, domést podlahu a i my se musíme rozloučit.

Díky všem, kdo jste dorazili a užili si náš zkrácený týden :)

A kdo jste nemohl a chystáte se na jaře, tak se na Vás budeme těšit od 18. do 22. března 2020 :)

Vaše zapisovatelka Fišarka :)