Slavonické srazy

Čtvrtek 17. listopadu 2022

Tradice srazů po půl roce se pomalu dostává do starých kolejí. Je svátek 17. listopadu a my se sjíždíme z Čech, Moravy i Slovenska do našich zamilovaných Slavonic.

S nováčkem Zuzkou jsme vyjely z Ústí hned ráno, abychom dojely na oběd. Věrka Drátek nám dala tentokrát košem a jela ještě trochu víc na jihozápad – až do Mexika!!!

S Víťou jsme hned po příjezdu zašly do Alfy na oběd a zanedlouho na to dorazila Mia s Peťou.

Půl hodinky na to přijela trojka ze Znojma – Andrejka a Jiříci. Samozřejmě s domácím vínkem, tak jsme si pro ně nachystaly cedulku, kterou jsme našly za dveřmi hotelu :D
Ve dvě hodiny dorazila Mašlička se svým týmem. Vzala s sebou manžela Milana a obě holčičky – Anetku i Zuzanku :) Obě už ve Slavo byly, ale prý se to vůbec nepamatují.

Pro dnešek jsme byli všichni a mohli jsme začít tvořit a hodovat. Každý zase přivezl něco na zub. Protože Mašlička před pár dny oslavila kulatiny, dovezla dort s mašlí. Měli jsme taky výborné svatební koláčky, slané taštičky plněné salámem a nivou, marmeládové mrkváče, řepnou pomazánku, no prostě každý si mohl vybrat, na co měl chuť. A zase jsme našli zajímavou cedulku za dveřmi :D

Když jsme si každý zabral svůj stůl, začalo se s tvořením. Nač čekat? Mia naučila Zuzku plést na dutince a potom jsme se spolu vrhly na vánoční přáníčka, která Víťa použije pro projekt Vánoční přáníčka nemocným a opuštěným. Využily jsme knoflíky, které jsem nedávno dostala. Na řadu přišly i korálky od Andrejky a myslím, že se výsledek vydařil a snad na Vánoce obdarované potěší :)

Jen doufám, že si nevšimnou, že na přáníčkách, které jsem popisovala já, je čárka nad písmeny psaná zdola nahoru. Udělali jsme si takovou malou FB anketu a zjistili, že jsem „divná“, protože ji jako jedna z mála píšu obráceně. Ale mám k sobě pár dobrých duší, kteří ji píšou stejně špatně :D

Na ochutnávku vín jsme nečekali až do 19 hodin. Když je ten svátek, posunuly jsme si ji o dvě hodinky dopředu. Jirka pro nás udělal degustaci a dozvěděli jsme se, jak probíhají degustace vín na soutěžích.

O půl sedmé jsme s Víťou a Peťou vyrazili na nádraží pro Ladu :) Po dlouhé době za námi dorazila se svými drátky.

Když jsme dorazili zpět do Růže, Zuzanka už šila na půjčeném mini šicím stroji od Mii vánoční stromeček a Andrejka dělala makramé andělky a skřítky.

První den postupně odpadávaly unavené kousky a s Mašličkou a Víťou jsme vydržely do 11 hodin a i my jsme nakonec zalehly.

Pátek 18. listopadu 2022

Hned ráno jsme se Zuzkou zatopily v kamnech, aby nám bylo pěkně teploučko. S Miou jsme odvedly Peťu za Terezkou na keramiku. Čekalo tam na něj krásné krmítko a miska z minula.

Tentokrát se pustil do výroby pítka pro ptáčky. Chvílemi si při výrobě určitě připadal jako kormidelník :D Hlína byla tentokrát totiž potřeba vyválet na stejně tlustý plát, ze kterého se dál tvarovalo.

Když jsme se s Miou vrátily do Růže tam už se pilně pracovalo. Lada drátovala srdíčkové přívěsky, Mašličkovi se posilňovali vydatnou snídaní, Mia s Víťou vyráběly střih na četnické peleríny, které budou potřeba na vystoupení slavonické tančírny. Já se Zuzkou jsme začaly zkoušet tkaní na karetkách a Andrejka připravovala střihy na šité vánoční ozdoby. Když vypravila Mašlička Milana a holčičky do ZOO do Jihlavy, začala brousit a impregnovat betonové komponenty na výrobu šperků.

Čas utíkal a najednou byl čas oběda. Tentokrát jsme zamířili do Mázhausu a zase jsme si dobře pochutnali.

Po obědě dorazila vzácná návštěva. Po pěti letech za námi alespoň na skok přijela Méďa, která se odstěhovala z Prahy a už nemá „placku“!!! :D Tak jsme ji hned zapřáhli a protože máme obě oděvní školu, našly jsme Vítě střih na stojáček k pelerínám a zkonstruovaly ho. Co na tom, že nebylo k dispozici ani pravítko, ani křivítko, výborně nám posloužila snídaňová cedule :D A jak nám nakonec stojáček pěkně stál :D

Mezitím všichni pilně pracovali a šlo jim to náramně od ruky.

A protože se venku začalo rychle stmívat, Méďa se sbalila rozloučila a odfrčela. Díky za návštěvu, moc rádi jsme tě po tak dlouhé době zase viděli :)

Když jsme se vrátila z venku z loučení, v kuchyňce už se chystaly „palacinky“ pro holčičky. Mia s Peťou jsou vždycky dokonale vybaveni. Kromě Remosky s sebou vozí i indukční jednoplotýnku. Když dorazily holčičky ze ZOO, mohly zasednout k palačinkám s domácí slovenskou angreštovou marmeládou :)

A protože je Mia multifunkční tryskomyš, zvládla s Víťou ušít i první zkušební pelerínu.

Večer jsme seděli, povídali, smáli se, vzájemně se dobíjeli a po sedmé jsme si najednou všimli, že začalo sněžit. Od rána chodily zprávy od rodinných příslušníků z Čech i Moravy, že na dosti místech začalo chumelit už dopoledne. Tak jsme se večer dočkali i my :)

Jakmile začalo sněžit, hned byla vánoční atmosféra ještě znatelnější. Víťa přinesla další čtvrtky a Mia z pelerín přesedlala na přáníčka pro seniory. Vydatně jí pomáhala Zuzanka s Anetkou.

Z Víti se v noci stala socha svobody a dorazili i tři králové :D Co my tu všechno nezažijeme.

Sobota 19. listopadu 2022

Jak dával večer tušit, ráno jsme se probudili do bílých Slavonic.

A proto jsme v klidu mohli pokračovat ve vánočním tvoření. A protože jsme šetřili energii i dřevo, abychom se doplatili, ocenili jsme ručně pletené ponožky od mojí tchýňky Hanky :) Víťa v mžiku vyrobila choreografii na ponožkový tanec :D https://slavosrazy.rajce.idnes.cz/27._slavosraz_17._-_20._listopadu_2022/1569856251

A když už jsme byli dobře oblečení, hned jsme ještě udělali společné foto před Růží a vyrobili letošního prvního sněhuláka.

V 10 dopoledne konečně přišel čas pro Jiříka, se kterým jsme se hned na prvním srazu, na který s Andrejkou dorazil, domluvili, že nás naučí domácí listové těsto. Je vyučený cukrář a teď se ještě učí na pekaře, takže příště možná na řadu přijde nějaký dobrý chlebík. Vysvětlil nám princip výroby „máslové kostky“ a „vodánku“, dvou složek těsta, díky kterým těsto po upečení lístkuje.

Takže pokud si ho chcete doma vyzkoušet, tak z 250 g másla a 80 – 100 g hladké mouky vyrobíme máslovou kostku. Do másla zapracujete mouku a necháte odležet v chladu.

Na vodánek si připravíte 200 - 250 g hl. mouky, 80 ml vody, 2 žloutky, 1 ČL octa a špetku soli. Tekuté suroviny smícháte a pomalu je přimícháváte do mouky. Potom 20 minut hnětáte vodánek „pohybem do V“ (odkaz na video zde: https://slavosrazy.rajce.idnes.cz/Jirikovo_listove_testo/1569856193 ), těsto se nesmí lepit. Po doválení naříznete bochánek do kříže a necháte 30 minut odpočinout při pokojové teplotě. Po půl hodině bochánek rozválíte jako „Orion hvězdu“ ve směru řezání. Na střed položíte máslovou kostku a ze všech stran dobře zabalíte. Necháte 30 minut v chladu odpočívat. Poté následuje překládání 4-3-4.

Nejprve po šířce rozválíte zabalenou kostku na placku a přehnete ze dvou protilehlých stran ke středu a potom na sebe. Zabalíte do fólie a necháte 30 minut odpočívat v chladu. Poté rozválíte znovu po délce a přeložíte na třetiny. Zabalíte a necháte odpočívat 30 minut v chladu. Potřetí znovu rozválíte po šířce a složíte na čtvrtiny. Zase zabalíte a máte připravené těsto na pečení. Pozor, těsto se při rozvalování nesmí protrhnout, aby máslo neuteklo ven. Jakmile se to stane, je lepší těsto neopravovat, ale dát ho hned na plech a udělat „improvizovanou“ buchtu.

Jiříku moc díky za super workshop, díky taky všem pomocníkům, kteří odvažovali lžícemi, hledali vhodné pomůcky, asistovali kde bylo potřeba a na závěr uklízeli. Díky, skvělý týme ;)

Celou fotogalerii s nafoceným postupem najdete zde: https://slavosrazy.rajce.idnes.cz/Jirikovo_listove_testo/

Protože se workshop protáhl až do dvou hodin, mezitím se událo spoustu důležitých okamžiků. Kolem 11. hodiny jsme šli vyprovodit Ladu na nádraží, aby mohla odjet domů na oslavu. A hned na protějším domě na nás na okně čekal krásný vzkaz :)

Cestou jsme zjistili, že nachumelilo docela dost sněhu a nafotili jsme si Slavonice trochu jinak, jak je moc neznáme.

Zuzanka se pustila do výroby vánočního stromečku ze zbytků látky z pelerín a zvládli jsme taky zavolat Martině, která zrovna doma „babičkovala“ :)

Odpoledne jsme se s Peťou a Zuzkou vydali do Českého Rudolce do místního pivovaru Grasel, kde jsme dobře nakoupili zlaté a černé tekuté moky s vitamínem B a podívali se, jak se začíná opravovat místní zámek, zvaný „malá Hluboká“. Už má novou věž, tak uvidíme, za jak dlouho bude nový celý :)

Po návratu do Růže už na nás čekala Jarmil a zanedlouho dorazila i Mařenka. Chvíli na to se s námi loučila Mašlička s rodinou, protože i oni odjížděli domů v sobotu, aby stihla Mašlička nedělní jarmark v Hradci Králové.

A protože mě začala bolet hlava, odešla jsem si lehnout na pokoj a když jsme se večer vrátila dolů, v Remosce už se pekl štrůdl, tvarohové šátečky a slané tyčinky. No tu vůni si určitě dokážete představit sami. Moc dobře to Jiřík upekl. A navíc ještě Slováci připarvili k večeři vynikající těstoviny :) 

Já jsem se ještě zvládla pustit do vánočních dekorací, které jsem slíbila jedné kamarádce a oprášila tak papírové pletení, díky kterému jsme se vlastně sešli úplně poprvé.

Peťa za odpoledne vyrobil Vítě do tančírny kytičky z vlny, kterými budou dozdobovat své prvorepublikové kostýmy a Zuzka vyzkoušela další techniku, tzv. Kumihimo – splétání přízí a provázků, díky kterým vznikají vzorované šňůry.

Skalní fanoušci – dvojka ze Slova a jedna ze Slavo vydrželi povídat skoro do dvou hodin!!!

Neděle 20. listopadu 2022

Ráno jsme byli překvapení, jak sníh drží. A protože jsme tři dny poctivě pracovali a opět jsme zvládli Růži přeměnit k nepoznání, od rána jsme se vrhli na úklid. Nitě byly úplně všude. Ale protože jsme ke snídani měli ještě výborný štrůdl a tvarohové šátečky od Jiříka a zbyla i bábovka od Jarmil (vlastně od jejího manžela Karla), šlo to skoro samo :)

Než jsme se rozjeli, museli jsme ještě dofotit výrobky, které při setkání vznikly.

Jako první se loučili znojemští. Museli jsme si vyfotit zasněžené auto se zabláceným kolem, na kterém se byl Jirka projet v pátek a další projížďky už poté vzdal. Tentokrát by to bylo spíš na běžky :D Zvládli jsme ještě malou koulovačku a už nás zbývalo jen pár.

Na oběd bylo ještě spoustu času, tak jsme si udělali asi hodinovou procházku po zasněžených Slavonicích. Víťa nás protáhla po místech, kde jsme ještě nebyli a zase jsme poznali kousek nepoznaného.

Na závěr jsme se stavili ještě dobít u naší staré dobré dobíjecí stanice. I když tentokrát to Mia pojala i trochu jinak :D Tak doufám, že nám tohle dobití do března vydrží.

Na oběd jsme si zase zašli do Alfy za svéráznou paní vrchní a potom už jsme se rozjeli do svých domovů.

Díky všem, kdo jste dorazili a opět vytvořili tu úžasnou atmosféru, kterou tak miluju ♡ ♡ ♡

Příští sraz jsme naplánovali na 23. - 26. března 2023, tak si rezervujte čas ve svých kalendářích, moc ráda vás zase všechny uvidím :)

Vaše Fišarka

PS: Fotky ze srazu najdete zde: https://slavosrazy.rajce.idnes.cz/27._slavosraz_17._-_20._listopadu_2022/